Proužek

 1. Ten Dmír, A7když za kopcem GsvíDtá,
    když Gvystřídá se A7s nocí Dden,
    a proužek dýmu z dřeva slunce vítá,
    z kytky motýl vylít ven.
 
 R: DNěkdo škrtne sirkou, někdo GzpíDvá,
    Gněkdo ještě zkouší Dspát,
    Du potoka do A7vody se GdíDvá
    Gjedna holka, A7co mám Drád.
 
 2. Vlasy sváže do uzlu a kouká,
    pak vodu dlaní rozčeří,
    stud jí sluší, tak jako všem holkám,
    co na svou krásu nevěří.
 
 R: Někdo škrtne sirkou, ...
 
 3. Z odpadlýho kousku starý kůry
    srdce jsem jí udělal
    a večer, když už začly lítat můry,
    tajně jí ho do spacáku dal.
 
 R: Někdo škrtne sirkou, ... +
    /: jedna holka, co mám rád. :/