Proužek

 1. Ten F#mír, C#7když za kopcem HsvíF#tá,
    když Hvystřídá se C#7s nocí F#den,
    a proužek dýmu z dřeva slunce vítá,
    z kytky motýl vylít ven.
 
 R: F#Někdo škrtne sirkou, někdo HzpíF#vá,
    Hněkdo ještě zkouší F#spát,
    F#u potoka do C#7vody se HdíF#vá
    Hjedna holka, C#7co mám F#rád.
 
 2. Vlasy sváže do uzlu a kouká,
    pak vodu dlaní rozčeří,
    stud jí sluší, tak jako všem holkám,
    co na svou krásu nevěří.
 
 R: Někdo škrtne sirkou, ...
 
 3. Z odpadlýho kousku starý kůry
    srdce jsem jí udělal
    a večer, když už začly lítat můry,
    tajně jí ho do spacáku dal.
 
 R: Někdo škrtne sirkou, ... +
    /: jedna holka, co mám rád. :/