Proužek

 1. Ten Gmír, D7když za kopcem CsvíGtá,
    když Cvystřídá se D7s nocí Gden,
    a proužek dýmu z dřeva slunce vítá,
    z kytky motýl vylít ven.
 
 R: GNěkdo škrtne sirkou, někdo CzpíGvá,
    Cněkdo ještě zkouší Gspát,
    Gu potoka do D7vody se CdíGvá
    Cjedna holka, D7co mám Grád.
 
 2. Vlasy sváže do uzlu a kouká,
    pak vodu dlaní rozčeří,
    stud jí sluší, tak jako všem holkám,
    co na svou krásu nevěří.
 
 R: Někdo škrtne sirkou, ...
 
 3. Z odpadlýho kousku starý kůry
    srdce jsem jí udělal
    a večer, když už začly lítat můry,
    tajně jí ho do spacáku dal.
 
 R: Někdo škrtne sirkou, ... +
    /: jedna holka, co mám rád. :/