Proužek

 1. Ten Hmír, F#7když za kopcem EsvíHtá,
    když Evystřídá se F#7s nocí Hden,
    a proužek dýmu z dřeva slunce vítá,
    z kytky motýl vylít ven.
 
 R: HNěkdo škrtne sirkou, někdo EzpíHvá,
    Eněkdo ještě zkouší Hspát,
    Hu potoka do F#7vody se EdíHvá
    Ejedna holka, F#7co mám Hrád.
 
 2. Vlasy sváže do uzlu a kouká,
    pak vodu dlaní rozčeří,
    stud jí sluší, tak jako všem holkám,
    co na svou krásu nevěří.
 
 R: Někdo škrtne sirkou, ...
 
 3. Z odpadlýho kousku starý kůry
    srdce jsem jí udělal
    a večer, když už začly lítat můry,
    tajně jí ho do spacáku dal.
 
 R: Někdo škrtne sirkou, ... +
    /: jedna holka, co mám rád. :/