Pieta

Ami, Adim, Ami, E7
AmiV rohu Adimnáměstí, Amikousek G7od nádraží,
Amipod černým G7baldachýnem CkoDmínem Evytvořeným,
Aminěmá Adimbolestí Amistála G7nad drenáží
AmiMadona s G7mrtvým synem Amiumučeným.

Stála zmatená nenadálým hlukem,
na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze,
trochu zděšená podnapilým plukem,
Amico vůbec G7nevyCpaDdal E7na vítěze.


Ref: AmiStojíce G7u Piety Amikouřili G7cigarety
     Amia šnapsem G7žízeň hnali CkiloDmetr Eklusem,
     Amikuplety z G7kabaretu Amizpívali G7pro Pietu,
     Amia když je G7dozpívali, CotřásDli se Ehnusem.

Měli monstrance cestou nakradené
a snímky pro rodiny, jež léta neviděli,
místní sebrance, válkou nakažené,
tu trochu zeleniny záviděli.

Holky z ulice trochu pomuchlali
a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,
sklady munice pečlivě zavírali,
a pak se posadili pod Pietu.

Ref: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou,
     hlasitě nadávali na pitomou nudu,
     čmárali po Pietě pozdravy Mariettě,
     kterou si půjčovali, neznajíce studu.

Jednu neděli polní zabalili,
poslední pohlednici příbuzným odeslali,
potom odjeli, aniž zaplatili,
na cestě železnicí usínali.

Nikdo neplakal, nikdo nelitoval,
nikoho nebolelo, že jeli bez loučení,
někdo přitakal, jiný poděkoval,
nikomu nescházelo poroučení.

Ref: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou
     písmena zaujala načmáraná křídou,
     Amičíst se však G7neučila, Amitak nápis G7pohladila,
     Amipísmena rozmazala, zbytek umyl déšť,
     zbytek umyl déšť, zbytek umyl déšť Anu6, Ami9/6