EsmiOd rána zvoní u mě teleAsmifon, a já ho radši Esminezvedám,Asmi Esmiod rána zvoní u mě teleAsmifon, a já takový Esminormální strach Asmimám, Esmiže na mě vědí něco, co na sebe Asminevím ani Esmijá, ani Bmijá.Esmi O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál, rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral, a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já. R: EsmiOči máme po otF#cích a vlasy po matAsmikách, ale jsme Esminapůl sirotci a Bminapůl děti všech, hledáme Hjména na náhrobAsmicích a jiných památkB7ách, my Esmibezprizorní, my AsmiumístěníB7 v panelových internáEsmitech. V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna, hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná, tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději! Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry, dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery, prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti. R:
Svátky slunovratu
Jaromír Nohavica
Přidal/a: misa
Datum: 22. 11. 2006
Viděno: 3395