Nic moc

Bmaj7Napsal jsem si píseň
Gmi7je to píseň tato
Cmi7melodie nic moc
F7ani slova žádné zlato
Napsal jsem ji jen tak
z radosti a štěstí
že už zase mohu
nikdo nehrozí mi pěstí

Píšu co chci, co se mi chce
co mé srdce žádá
A pan kritik hudební znalec
z toho strádá
Já ho chápu, já mu rozumím
já jinak písně skládat neumím,
možná že umím, ale nechci
možná jsem propadl v poslední lekci
propadl pozlátku peněz a slávy
jenže co s tím když mě to tak baví

Milý pane, promiňte, že hraju
já se kaju
Promiňte všichni, domácí i cizí
já už mizím
zvolna mizím

solo

Napsal jsem si píseň
sloku, refrén, sloku
tak nějak to dělám
už třicetpět roků
Celé dlouhé roky
v levné masce barda
hraju si a zpívám
a bavím se jak malý Jarda

Hraju co chci, co se mi chce
co mé srdce žádá
A pan kritik, hudební znalec
z toho strádá
Pro něj jsem šejdíř, pro něj jsem kujón
pro něj jsem prošlý slepičí bujón
pro něj jsem bluma spadlá z višně
pěvkař a frajer tvářící se pyšně
zhouba národa, špatný vzor
krycí jméno Nevermore

Promiňte všichni, že ještě hraju
já se kaju
Promiňte všichni, domácí i cizí
já už mizím
pomalu mizím.

solo