Večer křupavých srdíček

DKdyž jsi tehdy přinesla F#mina talířku H7křupky
EmiMusel jsem se zasmát Gmitomu co má být Adál
DTa křupavá srdíčka a F#mi7zapálená H7svíčka
Mi Emiprozradily že zas nejde o víc
než o zaběhaA7ný rituDál.

Tak to má Gbýt
A sklenku Cmaj7vína na dobrou Dnoc
K tomu pár Gvět o tom jak Cmaj7vzácný jsem D7host
Tak to má Gbýt
Když tma Cmaj7nad městem převezme Cmimoc
A chce se Hmižít Emižít - Amivíc D7než jen Gdost.

DPosbíral jsem sirky a Fpytlík na taH7bák
EmiDopil jsem a vstal že bude Gmilíp to dnes AvzdátA7
A ty’s mi Dsáhla dlaní na čelo
V tu chvíli F#mimoc ti to Hslušelo
A navíc Emivenku trochu pršelo
A tak jsem A7zůstal a Drád

To se přece nedělá chtít víc než dá se dát
To není fér hrát podle vlastních pravidel
To není fér chtít jít když je čas spát
A chce se létat, létat i bez křídel

Pak jsem si skládal na stůl srdíčka až mi z nich vyšla osmička
Hle - nekonečno ze dvou malých vypečených nul
A ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
A vzniklo srdce z malých srdíček a já ho rychle propíchnul

Tak to má být
A sklenku vína na dobrou noc
K tomu pár vět o tom jak vzácný jsem host
Tak to má být, když tma nad městem převezme moc
A chce se žít žít, víc než jen dost