Večer křupavých srdíček

CKdyž jsi tehdy přinesla Emina talířku A7křupky
DmiMusel jsem se zasmát Fmitomu co má být Gdál
CTa křupavá srdíčka a Emi7zapálená A7svíčka
Mi Dmiprozradily že zas nejde o víc
než o zaběhaG7ný rituCál.

Tak to má Fbýt
A sklenku Bmaj7vína na dobrou Cnoc
K tomu pár Fvět o tom jak Bmaj7vzácný jsem C7host
Tak to má Fbýt
Když tma Bmaj7nad městem převezme Bmimoc
A chce se Amižít Dmižít - Gmivíc C7než jen Fdost.

CPosbíral jsem sirky a Espytlík na taA7bák
DmiDopil jsem a vstal že bude Fmilíp to dnes GvzdátG7
A ty’s mi Csáhla dlaní na čelo
V tu chvíli Emimoc ti to Aslušelo
A navíc Dmivenku trochu pršelo
A tak jsem G7zůstal a Crád

To se přece nedělá chtít víc než dá se dát
To není fér hrát podle vlastních pravidel
To není fér chtít jít když je čas spát
A chce se létat, létat i bez křídel

Pak jsem si skládal na stůl srdíčka až mi z nich vyšla osmička
Hle - nekonečno ze dvou malých vypečených nul
A ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
A vzniklo srdce z malých srdíček a já ho rychle propíchnul

Tak to má být
A sklenku vína na dobrou noc
K tomu pár vět o tom jak vzácný jsem host
Tak to má být, když tma nad městem převezme moc
A chce se žít žít, víc než jen dost