Večer křupavých srdíček

AKdyž jsi tehdy přinesla C#mina talířku F#7křupky
HmiMusel jsem se zasmát Dmitomu co má být Edál
ATa křupavá srdíčka a C#mi7zapálená F#7svíčka
Mi Hmiprozradily že zas nejde o víc
než o zaběhaE7ný rituAál.

Tak to má Dbýt
A sklenku Gmaj7vína na dobrou Anoc
K tomu pár Dvět o tom jak Gmaj7vzácný jsem A7host
Tak to má Dbýt
Když tma Gmaj7nad městem převezme Gmimoc
A chce se F#mižít Hmižít - Emivíc A7než jen Ddost.

APosbíral jsem sirky a Cpytlík na taF#7bák
HmiDopil jsem a vstal že bude Dmilíp to dnes EvzdátE7
A ty’s mi Asáhla dlaní na čelo
V tu chvíli C#mimoc ti to F#slušelo
A navíc Hmivenku trochu pršelo
A tak jsem E7zůstal a Arád

To se přece nedělá chtít víc než dá se dát
To není fér hrát podle vlastních pravidel
To není fér chtít jít když je čas spát
A chce se létat, létat i bez křídel

Pak jsem si skládal na stůl srdíčka až mi z nich vyšla osmička
Hle - nekonečno ze dvou malých vypečených nul
A ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
A vzniklo srdce z malých srdíček a já ho rychle propíchnul

Tak to má být
A sklenku vína na dobrou noc
K tomu pár vět o tom jak vzácný jsem host
Tak to má být, když tma nad městem převezme moc
A chce se žít žít, víc než jen dost