Večer křupavých srdíček

HKdyž jsi tehdy přinesla Esmina talířku As7křupky
C#miMusel jsem se zasmát Emitomu co má být F#dál
HTa křupavá srdíčka a Esmi7zapálená As7svíčka
Mi C#miprozradily že zas nejde o víc
než o zaběhaF#7ný rituHál.

Tak to má Ebýt
A sklenku Amaj7vína na dobrou Hnoc
K tomu pár Evět o tom jak Amaj7vzácný jsem H7host
Tak to má Ebýt
Když tma Amaj7nad městem převezme Amimoc
A chce se Asmižít C#mižít - F#mivíc H7než jen Edost.

HPosbíral jsem sirky a Dpytlík na taAs7bák
C#miDopil jsem a vstal že bude Emilíp to dnes F#vzdátF#7
A ty’s mi Hsáhla dlaní na čelo
V tu chvíli Esmimoc ti to Asslušelo
A navíc C#mivenku trochu pršelo
A tak jsem F#7zůstal a Hrád

To se přece nedělá chtít víc než dá se dát
To není fér hrát podle vlastních pravidel
To není fér chtít jít když je čas spát
A chce se létat, létat i bez křídel

Pak jsem si skládal na stůl srdíčka až mi z nich vyšla osmička
Hle - nekonečno ze dvou malých vypečených nul
A ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
A vzniklo srdce z malých srdíček a já ho rychle propíchnul

Tak to má být
A sklenku vína na dobrou noc
K tomu pár vět o tom jak vzácný jsem host
Tak to má být, když tma nad městem převezme moc
A chce se žít žít, víc než jen dost