Jak to dělaj kosmonauti

1. DnC#eska jsem sF#e u snídAsaně zF#ase dusC#ilF#, As, F#
   bC#ylo ňákF#ý suchý tAsěsto - jF#á vám zkusC#ilF#, As
   někdo klBmieje, a tím hřEseší proti BC#ohu,
   C#já však hlF#edím nAsa oblC#ohuF#. As

*: JF#ak to dC#ělaj'F#, Asno řF#ekněte mi,
   jC#ak to dělF#aj' kosmonAsautiB?

X: VšEsude samý monitory, bC#udíky a stopky,
   Asa mezi tím poletujou v kC#abině ty drEsobky,
   ať mi nikdo neříká, že tC#o tam takhle chodí,
   tAso by měli pěknej bordel v Htý kosmický lodi.

®: (Ale) jak to dC#ělaj'F#, Asno řF#ekněte mi,
   jC#ak to dělF#aj' kosmonAsauti,
   vAsmiím, co dělaj' pF#ionýři, vHím, co dělaj' skC#auti,
   ale jEsmiak to dělaj kC#osmonautAsi?

2. Tuhle mi zas moje žena hnula žlučí:
   mačkat pastu od konce se nenaučí,
   tak jsem aspoň na chviličku vypad' z bytu,
   a hned jsem byl na orbitu.
*:
X: Co když ti daj' do posádky ňákou tetu,
   čumíš na ni vod obletu do obletu,
   navíc: praštit dveřma, to tam taky nejde,
   to bys musel do skafandru, a to tě to přejde.
®:

3. Existuje jedna místnost v každým bytě,
   kde je člověk v absolutní intimitě,
   spousta lidí, pokud já vím, tam čte knížky,
   já však hledím zas do výšky.
*:
X: Jestli mají v kombinéze ňákej pytlík
   nebo prostě něco, kam by to hned chytli,
   v časopisech odborných se marně hrabu,
   jako kdyby tyhle věci byly tabu.
®: