Keramická

CmiKdyž je smutno Gmimalíři, Fmipozve si GmimodelCmiky,
Cmimaluje jim Gmiprofily, Fmianfasy Gmii celCmiky,
Asděvčata Esjsou veseAslá s překrásEsnými těBly,
Cmimalíři však Gmipod štětcem Fmipláčou akGmivareCmily.

Když je smutno sochaři, tak si vezme dláto,
formu z dřeva udělá, kdepak, nezvorá to,
pak si z kovu odlije ňákou pěknou sošku,
jenomže je studená, tepla ani trošku.

Když je smutný keramik, to je jiná píseň,
ten si v peci zatopí a už netrápí se,
nejdřív spálí dopisy od svý první lásky,

Aspotom skripEsta z UMPRUAsMu, jsou jich Esčtyři svazBky,
potom přijdou na řadu dva oddací listy,
pak monografie polského symbolisty,
z komína valí se kysličník uhličitý,
když hoří akryly, lepty a linoryty,
mezitím, co pálí veškeré svoje šaty,
opravuji: jde o kysličník uhelnatý,

v Cmipeci oheň plGmiápolá, Fmiumělec GmiusíCminá,
Cmikdyž je smutný Gmikeramik, Fmije to vždycGmiky hlíCmina.