Keramická

EsmiKdyž je smutno Bmimalíři, Asmipozve si BmimodelEsmiky,
Esmimaluje jim Bmiprofily, Asmianfasy Bmii celEsmiky,
Hděvčata F#jsou veseHlá s překrásF#nými těC#ly,
Esmimalíři však Bmipod štětcem Asmipláčou akBmivareEsmily.

Když je smutno sochaři, tak si vezme dláto,
formu z dřeva udělá, kdepak, nezvorá to,
pak si z kovu odlije ňákou pěknou sošku,
jenomže je studená, tepla ani trošku.

Když je smutný keramik, to je jiná píseň,
ten si v peci zatopí a už netrápí se,
nejdřív spálí dopisy od svý první lásky,

Hpotom skripF#ta z UMPRUHMu, jsou jich F#čtyři svazC#ky,
potom přijdou na řadu dva oddací listy,
pak monografie polského symbolisty,
z komína valí se kysličník uhličitý,
když hoří akryly, lepty a linoryty,
mezitím, co pálí veškeré svoje šaty,
opravuji: jde o kysličník uhelnatý,

v Esmipeci oheň plBmiápolá, Asmiumělec BmiusíEsminá,
Esmikdyž je smutný Bmikeramik, Asmije to vždycBmiky hlíEsmina.