Keramická

FmiKdyž je smutno Cmimalíři, Bmipozve si CmimodelFmiky,
Fmimaluje jim Cmiprofily, Bmianfasy Cmii celFmiky,
C#děvčata Asjsou veseC#lá s překrásAsnými těEsly,
Fmimalíři však Cmipod štětcem Bmipláčou akCmivareFmily.

Když je smutno sochaři, tak si vezme dláto,
formu z dřeva udělá, kdepak, nezvorá to,
pak si z kovu odlije ňákou pěknou sošku,
jenomže je studená, tepla ani trošku.

Když je smutný keramik, to je jiná píseň,
ten si v peci zatopí a už netrápí se,
nejdřív spálí dopisy od svý první lásky,

C#potom skripAsta z UMPRUC#Mu, jsou jich Asčtyři svazEsky,
potom přijdou na řadu dva oddací listy,
pak monografie polského symbolisty,
z komína valí se kysličník uhličitý,
když hoří akryly, lepty a linoryty,
mezitím, co pálí veškeré svoje šaty,
opravuji: jde o kysličník uhelnatý,

v Fmipeci oheň plCmiápolá, Bmiumělec CmiusíFminá,
Fmikdyž je smutný Cmikeramik, Bmije to vždycCmiky hlíFmina.