Keramická

AsmiKdyž je smutno Esmimalíři, C#mipozve si EsmimodelAsmiky,
Asmimaluje jim Esmiprofily, C#mianfasy Esmii celAsmiky,
Eděvčata Hjsou veseElá s překrásHnými těF#ly,
Asmimalíři však Esmipod štětcem C#mipláčou akEsmivareAsmily.

Když je smutno sochaři, tak si vezme dláto,
formu z dřeva udělá, kdepak, nezvorá to,
pak si z kovu odlije ňákou pěknou sošku,
jenomže je studená, tepla ani trošku.

Když je smutný keramik, to je jiná píseň,
ten si v peci zatopí a už netrápí se,
nejdřív spálí dopisy od svý první lásky,

Epotom skripHta z UMPRUEMu, jsou jich Hčtyři svazF#ky,
potom přijdou na řadu dva oddací listy,
pak monografie polského symbolisty,
z komína valí se kysličník uhličitý,
když hoří akryly, lepty a linoryty,
mezitím, co pálí veškeré svoje šaty,
opravuji: jde o kysličník uhelnatý,

v Asmipeci oheň plEsmiápolá, C#miumělec EsmiusíAsminá,
Asmikdyž je smutný Esmikeramik, C#mije to vždycEsmiky hlíAsmina.