1. Ty, Esmico svou věčnou Fmaj7samotu Emaj7slzama Esmizapíjíš
je málo lásky Fmaj7na světě a Emaj7žebrat Fmaj7neuB7míš
ty Asmipatříš Asm7k těm co Esmituhle noc se Asmina pouť se HvydaB7jí
je Esmijejich noc těch Fmaj7lidí noc co Emaj7lásku hledajíEsmi
2. Až večer padne do polí zaslechnou zvonů hlas
je bílá tma a bílá zem a divnej, divnej čas
jen vítr houfu poutníků na cestu vyhrává
tu noc královna Kristýna svý děti svolává
R: C#Zvon už Esmivolá C#sníh lampu zhasíEsminá
Hz dálky Esmivolá Askrálovna EsmiKristýna
F#maj7 Fmaj7 Emaj7 Esmi F#maj7 Fmaj7 Emaj7
3. Tak táhnou kolem mýho domu slepý poutníci
jdou do tmy kolem mýho domu bílou vánicí
jdou za štěstím a za láskou jak zvony v dálce zvou
a vítr jejich stopy kryje dekou mrazivou
4. Až tma se bleskem roztrhne a vítr půjde spát
uvidí zámek ledovej nad oblakama stát
v tý chvíli první z poutníků uslyší z nebe smích
teď leží tiše u cesty a v očích mají sníh
R:
5. Noc kouzel plná zázraků se k ránu naklání
už došli tam kam lákalo je zvonů volání
jak z hloubi domu na večer, když dítě usíná
směje se tiše tichounce královna Kristýna
6. Šla kolem mýho domu řada slepejch poutníků
snad před rokem snad před chvílí jsem vzala za kliku
Je noc královny Kristýny, už slyším zvony znít
Volá královna Kristýna, já taky musím jít.
R:
Datum: 25. 7. 2008