Noc královny Kristiny

1. Ty, Dmico svou věčnou Emaj7samotu Esmaj7slzama Dmizapíjíš
   je málo lásky Emaj7na světě a Esmaj7žebrat Emaj7neuA7míš
   ty Gmipatříš Gm7k těm co Dmituhle noc se Gmina pouť se BvydaA7jí
   je Dmijejich noc těch Emaj7lidí noc co Esmaj7lásku hledajíDmi

2. Až večer padne do polí zaslechnou zvonů hlas
   je bílá tma a bílá zem a divnej, divnej čas
   jen vítr houfu poutníků na cestu vyhrává
   tu noc královna Kristýna svý děti svolává

R: CZvon už Dmivolá Csníh lampu zhasíDminá
   Bz dálky Dmivolá Gkrálovna DmiKristýna

   Fmaj7 Emaj7 Esmaj7 Dmi Fmaj7 Emaj7 Esmaj7

3. Tak táhnou kolem mýho domu slepý poutníci
   jdou do tmy kolem mýho domu bílou vánicí
   jdou za štěstím a za láskou jak zvony v dálce zvou
   a vítr jejich stopy kryje dekou mrazivou

4. Až tma se bleskem roztrhne a vítr půjde spát
   uvidí zámek ledovej nad oblakama stát
   v tý chvíli první z poutníků uslyší z nebe smích
   teď leží tiše u cesty a v očích mají sníh

R:

5. Noc kouzel plná zázraků se k ránu naklání
   už došli tam kam lákalo je zvonů volání
   jak z hloubi domu na večer, když dítě usíná
   směje se tiše tichounce královna Kristýna

6. Šla kolem mýho domu řada slepejch poutníků
   snad před rokem snad před chvílí jsem vzala za kliku
   Je noc královny Kristýny, už slyším zvony znít
   Volá královna Kristýna, já taky musím jít.

R: