Noc královny Kristiny

1. Ty, Cmico svou věčnou Dmaj7samotu C#maj7slzama Cmizapíjíš
   je málo lásky Dmaj7na světě a C#maj7žebrat Dmaj7neuG7míš
   ty Fmipatříš Fm7k těm co Cmituhle noc se Fmina pouť se AsvydaG7jí
   je Cmijejich noc těch Dmaj7lidí noc co C#maj7lásku hledajíCmi

2. Až večer padne do polí zaslechnou zvonů hlas
   je bílá tma a bílá zem a divnej, divnej čas
   jen vítr houfu poutníků na cestu vyhrává
   tu noc královna Kristýna svý děti svolává

R: BZvon už Cmivolá Bsníh lampu zhasíCminá
   Asz dálky Cmivolá Fkrálovna CmiKristýna

   Esmaj7 Dmaj7 C#maj7 Cmi Esmaj7 Dmaj7 C#maj7

3. Tak táhnou kolem mýho domu slepý poutníci
   jdou do tmy kolem mýho domu bílou vánicí
   jdou za štěstím a za láskou jak zvony v dálce zvou
   a vítr jejich stopy kryje dekou mrazivou

4. Až tma se bleskem roztrhne a vítr půjde spát
   uvidí zámek ledovej nad oblakama stát
   v tý chvíli první z poutníků uslyší z nebe smích
   teď leží tiše u cesty a v očích mají sníh

R:

5. Noc kouzel plná zázraků se k ránu naklání
   už došli tam kam lákalo je zvonů volání
   jak z hloubi domu na večer, když dítě usíná
   směje se tiše tichounce královna Kristýna

6. Šla kolem mýho domu řada slepejch poutníků
   snad před rokem snad před chvílí jsem vzala za kliku
   Je noc královny Kristýny, už slyším zvony znít
   Volá královna Kristýna, já taky musím jít.

R: