Noc královny Kristiny

1. Ty, Bmico svou věčnou Cmaj7samotu Hmaj7slzama Bmizapíjíš
   je málo lásky Cmaj7na světě a Hmaj7žebrat Cmaj7neuF7míš
   ty Esmipatříš Esm7k těm co Bmituhle noc se Esmina pouť se F#vydaF7jí
   je Bmijejich noc těch Cmaj7lidí noc co Hmaj7lásku hledajíBmi

2. Až večer padne do polí zaslechnou zvonů hlas
   je bílá tma a bílá zem a divnej, divnej čas
   jen vítr houfu poutníků na cestu vyhrává
   tu noc královna Kristýna svý děti svolává

R: AsZvon už Bmivolá Assníh lampu zhasíBminá
   F#z dálky Bmivolá Eskrálovna BmiKristýna

   C#maj7 Cmaj7 Hmaj7 Bmi C#maj7 Cmaj7 Hmaj7

3. Tak táhnou kolem mýho domu slepý poutníci
   jdou do tmy kolem mýho domu bílou vánicí
   jdou za štěstím a za láskou jak zvony v dálce zvou
   a vítr jejich stopy kryje dekou mrazivou

4. Až tma se bleskem roztrhne a vítr půjde spát
   uvidí zámek ledovej nad oblakama stát
   v tý chvíli první z poutníků uslyší z nebe smích
   teď leží tiše u cesty a v očích mají sníh

R:

5. Noc kouzel plná zázraků se k ránu naklání
   už došli tam kam lákalo je zvonů volání
   jak z hloubi domu na večer, když dítě usíná
   směje se tiše tichounce královna Kristýna

6. Šla kolem mýho domu řada slepejch poutníků
   snad před rokem snad před chvílí jsem vzala za kliku
   Je noc královny Kristýny, už slyším zvony znít
   Volá královna Kristýna, já taky musím jít.

R: