Noc královny Kristiny

1. Ty, Hmico svou věčnou C#maj7samotu Cmaj7slzama Hmizapíjíš
   je málo lásky C#maj7na světě a Cmaj7žebrat C#maj7neuF#7míš
   ty Emipatříš Em7k těm co Hmituhle noc se Emina pouť se GvydaF#7jí
   je Hmijejich noc těch C#maj7lidí noc co Cmaj7lásku hledajíHmi

2. Až večer padne do polí zaslechnou zvonů hlas
   je bílá tma a bílá zem a divnej, divnej čas
   jen vítr houfu poutníků na cestu vyhrává
   tu noc královna Kristýna svý děti svolává

R: AZvon už Hmivolá Asníh lampu zhasíHminá
   Gz dálky Hmivolá Ekrálovna HmiKristýna

   Dmaj7 C#maj7 Cmaj7 Hmi Dmaj7 C#maj7 Cmaj7

3. Tak táhnou kolem mýho domu slepý poutníci
   jdou do tmy kolem mýho domu bílou vánicí
   jdou za štěstím a za láskou jak zvony v dálce zvou
   a vítr jejich stopy kryje dekou mrazivou

4. Až tma se bleskem roztrhne a vítr půjde spát
   uvidí zámek ledovej nad oblakama stát
   v tý chvíli první z poutníků uslyší z nebe smích
   teď leží tiše u cesty a v očích mají sníh

R:

5. Noc kouzel plná zázraků se k ránu naklání
   už došli tam kam lákalo je zvonů volání
   jak z hloubi domu na večer, když dítě usíná
   směje se tiše tichounce královna Kristýna

6. Šla kolem mýho domu řada slepejch poutníků
   snad před rokem snad před chvílí jsem vzala za kliku
   Je noc královny Kristýny, už slyším zvony znít
   Volá královna Kristýna, já taky musím jít.

R: