Na konečný tramvaje

1. F#Toulám se na konečný F#dimtramvaje,
   C#mi6kde jsi mě před půlrokem Hmaj7nechala.
   D7Říká se: C#7kdo uteče, Esmivyhraje,
   As7a ty jsi navíc ještě D7někam nutně C#7spěchala.

2. Nicméně doufám, že tu vystoupíš,
   věřím, že tento zázrak stane se,
   jen co se nalíčíš a nakoupíš,
   As7jedna z těch tramvají tě B7ještě dneska donese.

R: EsmiMůra světlem Hzmámená
   B7bloudí slepým Esmijízdním Edimřádem,
   Fdimnoční nebe Esmivolným Asmipádem
   F#rozmačkalo B7den.
   EsmiBezbranná a Hbezcenná
   B7zmoklá myš je Esmitato Edimchvíle,
   Fdimco mi vlezla Esmido Asmikošile
   F#a nemůže B7ven.

3. A tak tu s automatem na lístky
   hledíme mlčky na ty koleje.
   Možná má také svoje bolístky,
   anebo kdoví, jestli se mi v duchu nesměje.

4. A vítr honí lístky po zemi,
   tisíce procvakanejch mrzáčků,
   a tlustej tramvaják si dlaněmi
   zahřívá mlíko, který hltá přímo ze sáčku.

R: