Na konečný tramvaje

1. AToulám se na konečný Adimtramvaje,
   Emi6kde jsi mě před půlrokem Dmaj7nechala.
   F7Říká se: E7kdo uteče, F#mivyhraje,
   H7a ty jsi navíc ještě F7někam nutně E7spěchala.

2. Nicméně doufám, že tu vystoupíš,
   věřím, že tento zázrak stane se,
   jen co se nalíčíš a nakoupíš,
   H7jedna z těch tramvají tě C#7ještě dneska donese.

R: F#miMůra světlem Dzmámená
   C#7bloudí slepým F#mijízdním Gdimřádem,
   Asdimnoční nebe F#mivolným Hmipádem
   Arozmačkalo C#7den.
   F#miBezbranná a Dbezcenná
   C#7zmoklá myš je F#mitato Gdimchvíle,
   Asdimco mi vlezla F#mido Hmikošile
   Aa nemůže C#7ven.

3. A tak tu s automatem na lístky
   hledíme mlčky na ty koleje.
   Možná má také svoje bolístky,
   anebo kdoví, jestli se mi v duchu nesměje.

4. A vítr honí lístky po zemi,
   tisíce procvakanejch mrzáčků,
   a tlustej tramvaják si dlaněmi
   zahřívá mlíko, který hltá přímo ze sáčku.

R: