Francouzské zelené pláně

1. Tak jakpak se Es máš, Willy, As příteli Fmi můj,
B dovolíš, jen si sednu do As stínu na hrob B tvůj.
Es Horkým letním sluncem jsem AsrozpáleFminá,
Bchodím celý den a jsem AsunaveEsná.
Podle náhrobku vidím - slavils Fmiosmnáct let,
když jsi v Bzbytečné válce oEspustil tenhle Bsvět.
EsDoufám, že zemřel jsi Fmičistý a hned,
že jsi Bnestřílel první, když Aspřišel rozkaz Esvpřed.

Ref: Hrály Bpíšťaly k tomu, nesli Astě zpátky Esdomů
a Fmizazněly salvy, když tě Bspouštěli Esníž.
A když Askněz dělal kříž nad tvým Btělem,
začly Asdudy zvolna Fmihrát tesknou BpíEsseň.

2. Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
která nikoho dávno už nezajímá.

Ref: Hrály píšťaly...

3. Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
barvy ze strání svítí pestrou paletou,
horký letní vítr začal od moře vát,
žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
že zničil a proklel celá pokolení.

Ref: Hrály píšťaly...
+ A když Askněz dělal kříž nad tvým Btělem,
začly {AsBdudy zvolna Fmihrát tesknou BpíEsseň...