Vzpomínka na Karlín

Karlínský nábřeží ke mně se vrací,
nad starým průplavem budí se ptáci.
V pozadí paláce,světla a hotely,
hloupí jdou do práce,chytří jsou v posteli.

Ráno je na dosah.kamenný schody,
tam věční tuláci modlit se chodí.
Zase zní písnička,kde se tu vzala?
Něžná a maličká přede mnou stála.

R:Z dálky se písnička vrátí,léta jdou,život se krátí,
za řekou odbíjí pátá,ranní vlak ne sever chvátá.
Vítr od karlínských plání,jakoby se mnou si hrál.
Jakoby zašeptal přání:s láskou jít životem dál.

Ráno je na dosah,rány se hojí,
milenci schoulení štěstí se bojí.
Blázni bez domova shánějí snídani,
usíná výčepní den hosty vyhání.

Karlínský nábřeží zarostlý travou,
vzpomínky na přívoz,dívenku plavou.
Všechno zas odletí s prázdnými šálky,
zůstane písnička utkaná z dálky.

R:Na ná na ná na nanáná...